O skupině V4

Summit prezidentů V4 | 2.- 3. října 2019 | Zámek Lány Historie V4Spolupráce v současnosti

Visegrádská skupina vznikla z úsilí zemí střední Evropy o spolupráci v řadě oblastí společného zájmu v rámci celoevropské integrace. Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko byly vždy součástí jedné civilizace sdílející kulturní a intelektuální hodnoty a společné kořeny náboženských tradic, což si přejí zachovat a dále posilovat. Všechny země Visegrádské skupiny (V4) usilovaly o členství v Evropské unii. Svou integraci do EU považovaly za další krok v procesu překonávání umělých dělicích čar v Evropě pomocí vzájemné podpory.

Tohoto cíle dosáhly v roce 1. května 2004, kdy se všechny staly členskými zeměmi EU.

Skupina V4 nebyla vytvořena jako alternativa k úsilí o celoevropskou integraci, ani se nesnaží konkurovat EU, NATO či jiným funkčním formátům regionální spolupráce. Její aktivity nesměřují v žádném případě k izolaci nebo k oslabení vztahů k ostatním zemím. Skupina se naopak snaží podporovat spolupráci se všemi zeměmi, zvláště se zeměmi sousedskými, a zajímá se o demokratický rozvoj všech částí Evropy.

Přáním skupiny V4 je přispívat k budování evropské bezpečnostní architektury založené na efektivní, funkčně se doplňující a vzájemně posilující kooperaci a koordinaci mezi existujícími evropskými i transatlantickými institucemi.

Summit prezidentů zemí V4 se koná pravidelně 1x ročně a hostí jej vždy země, která momentálně V4 předsedá.

Historie V4 

Deklarace o spolupráci mezi Českou a Slovenskou federativní republikou, Polskou republikou a Maďarskou republikou na cestě evropské integrace byla podepsána na setkání prezidentů České a Slovenské federativní republiky Václava Havla, Polské republiky Lecha Walęsy a předsedy vlády Maďarské republiky Józsefa Antala v maďarském Visegrádu dne 15. února 1991. Dokument byl základem pro spolupráci tří, po rozpadu Československa čtyř středoevropských zemí, s názvem Visegrádská skupina.

Po roce 1992 však spolupráce v rámci Visegrádské skupiny ustala, obnovena byla v říjnu 1998, mj. také díky aktivitě Miloše Zemana, který byl v té době předsedou vlády ČR.

Summit předsedů vlád zemí V4, Maďarsko, květen 1999. Zleva: Viktor Orbán (HU), Jerzy Buzek (PL), [neznámý], Mikuláš Dzurinda (SK), Miloš Zeman (CZ). Tento summit navázal na „restartující“ trojstranný summit v říjnu předchozího roku, na němž byla obnovena činnost V4, a posunul visegrádskou skupinu od rétoriky k přijetí programu praktické spolupráce.
Foto: MTI/Soós Lajos

Summit předsedů vlád zemí V4, Slovensko, Tatranská Javorina, prosinec 1999. Zleva: Mikuláš Dzurinda (SK), Miloš Zeman (CZ), Viktor Orbán (HU), Jerzy Buzek (PL).
Foto: TASR

Summit předsedů vlád zemí V4, Slovensko, Tatranská Javorina, prosinec 1999. Zleva: Mikuláš Dzurinda (SK), Miloš Zeman (CZ), Viktor Orbán (HU), Jerzy Buzek (PL).
Foto: TASR

Předsedové vlád zemí V4 si připíjejí po podpisu Dohody o založení Mezinárodního visegrádského fondu. Česká republika, Štiřín, 9. červen 2000. Zleva Mikuláš Dzurinda (SK), Jerzy Buzek (PL), Viktor Orbán (HU), Miloš Zeman (CZ).
Foto: TASR

Spolupráce V4 v současnosti

Potenciál V4 po vstupu do EU

Před vstupem členských zemí V4 do Evropské unie vypracovalo české předsednictví ve spolupráci s partnery náplň další spolupráce V4, přijatou na premiérském summitu v Kroměříži v roce 2004. Navazují polské předsednictví V4 po vstupu  do EU rozptýlilo obavy, zda bude mít smysl další spolupráce Visegrádské skupiny v nových podmínkách EU, která se po vstupu výrazně rozrostla. Dnes dochází např. ke koordinaci společných pozic zemí V4 před významnějším jednáním v EU. Země V4 jsou si nejen geograficky, ale i historicky a kulturně blízké a spojují je podobné zájmy a hodnoty. Významnou roli v posilování vzájemné spolupráce hraje také Mezinárodní visegrádský fond, založený v červnu 2000, který finančně podporuje především projekty v oblastech vědy a výzkumu, přeshraniční spolupráce, kultury, vzdělávání a výměny mládeže. V rámci společné obrané a bezpečnostní politiky EU působí také bitevní skupiny V4 (V4 EU Battlegroup) čítající na 3 700 vojáků.

Visegrádská spolupráce není nijak institucionalizována, v politické rovině funguje na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních – od prezidentů a předsedů vlád přes ministry zahraničních věcí až po expertní konzultace. Jednou ročně se koná oficiální summit premiérů, v období mezi těmito summity vykonává vždy jedna ze zemí V4 předsednickou funkci. Praktickou náplň dává Visegrádské skupině spolupráce jednotlivých resortních ministerstev, ať už na ministerské úrovni či ve formě práce společných expertních skupin. Jednotlivé resorty si samy organizují setkání ve visegrádském formátu podle svých aktuálních potřeb. Zajímavým rozšířením spolupráce je formát V4+, kdy jsou k určitému tématu přizvány další země. V roce 2018 se např. uskutečnil projekt V4 + Izrael zaměřený na start-ups a inovace. Původní záměr z devadesátých let rozšířit V4 trvale o další země regionu jako jsou Slovinsko nebo Rakousko se nakonec ukázal jako neprůchozí, osvědčila se však spolupráce V4+ na konkrétních projektech.

Další regionální formáty

Formát spolupráce V4 je v rámci české zahraniční politiky dále doplňován a rozvíjen jinými regionálními formáty, např. Slavkovským formátem (ČR, Slovensko, Rakousko) nebo Iniciativou tří moří (3SI), jejímž cílem je napomoci infrastrukturnímu propojení mezi Baltem, Černým mořem a Jadranem přes střední Evropu.